Vlakem do Schönecku
První letošní akcí bylo 23. ledna koupání v německém Schönecku. Sešlo se nás poněkud méně, než je obvyklé a na startu to vypadalo, že odpadne ještě jedna členka našeho spolku, která nebyla tak docela a v kondici. Nakonec ale svou indispozici překonala, ve vlaku prospala a v bazénu definitivně utopila.
Cesta ubíhala v pohodě, občas šli strojvůdci ometat sníh z čelního okna a Vlastě se málem podařilo jednoho z nich přepadnout, když mu v nestřežené chvíli nastavila do uličky nohu.
Snědli jsme část svačin a dorazili na místo.
Do vířivky jsme se tentokrát pohodlně vešli všichni a ještě jsme mohi přibrat další koupající se.
Náčelník nás opustil o hodinu dřív, protože potřeboval nutně ještě uběhnout několik desítek kilometrů na běžkách, aby posílil fyzičku.
My ostatní jsme si ještě užívali vlnobití a hru s míčem, nejlepším lékem proti trudomyslnosti, ačkoli ta nás rozhodně nepostihla.
Trochu dobrodružnější cestu zpět si zažil Jirka T., když mu z jeho kvalitních kožených bot (pravda 10 let starých) upadla podrážka. V bazénu byly k prodeji pouze žabky a jiná plážová obuv a v té kupodivu cestu zpět absolvovat nechtěl. Nakonec to zvládl bez podrážky.
Cestu jsme tentokrát ukončili v sokolovské pizzerii a pak se vodou a jídlem znaveni rozjeli do svých domovů.
