Sametový pochod
17. listopadu jsme se už po několikáté jali pochodovat po blízkém okolí. Počasí nám tentokrát nepřálo, přesto se nás pár (na start dorazil i Kája o berlích, ale vydal se na vlastní jednodušší trasu) sešlo, abychom si připomněli Mezinárodní den studentstva a události roku 1939 a 1989. 17. listopad je jediný mezinárodní den českého původu.
Cíl cesty byl pro nepřízeň počasí a málo vstřícné chování personálu v hospodě na Kostelní Bříze vybrán v blízkém Kynšperku v pivovaru u Zajíce. Náčelník, ač měl bolavá záda, nás tradičně vedl horší, zato delší cestou.
Původně pro nás také plánoval zastávku v Libavském Údolí na "farmě" pana R. Kyprého. V předtuše toho, jak se k ránu, omámeni domácími lihovinami a hlavou obtěžkanou historkami o jízdách na kole do Rumunska a možnostmi využití bolševníku velkolepého, dereme po čtyřech k domovu, jsme tuto myšlenku pro jistotu zavrhli hned v zárodku.
Zkrápěni deštěm, za milé rozpravy o všem možném, jsme nakonec do Kynšperka v plném počtu dorazili.
Objednali jsme jídlo a pití. Jirka měl pro jistotu ještě nějaké zásoby z výprodeje, kdyby obsluha nestíhala a nebo došlo jídlo v kuchyni.
U Zajíce bylo příjemně, studovali jsme kolem stolů nahromaděné knihy a příjemně usychali.
A jelikož se nikomu znovu do listopadové sprchy nechtělo, zavolali jsme žabačce Terezce a ta nás ochotně odvezla zpět do Šabiny.
Zde dokumentace cesty, vzájemné pomoci, pozřených potravin i nápojů.