Žabáci

Čas letí! Léto je pryč, polovina podzimu téměř taky. Zamykání Ohře jsme plánovali na............., ale z důvodu nedostatku času  se akce posouvala stále dál a dál  až jsme dostali strach, že nám řeka zamrzne a zamykání by bylo opravdu jen a jen symbolické. Proto byl domluven termín, který se dodrží za každých okolností. Za každých ,,meteorologických,, okolností! No a tím dnem našeho zamykání byla sobota 10. listopadu. Sraz vodáků byl u Staré hospody ve dvě hodiny odpoledne.

Předpověď počasí byla na tento den nepříznivá. Tlak, teplota, rosný bod měly být nepředstavitelně nepříznivé. A taky jo, bylo to tak. Voda teplá plus osm stupňů, černá, centimetrové vlnky. Teplota vzduchu tak asi devět stupňů, bezvětří, prostě zima.

 No a ke Staré hospodě přišli ve dvě hodiny dva Žabáci Roman a Jirka a dva příznivci Žabáků, Emil a xxx/syn J. Gose/. Celou ,,akci,, byli připraveni fotodokumentovat tři fotografové. A dokumentovali.

Dvě lodě jsme autem převezli k šabinské lávce, lodě pod ni snesli a nasedali. Jedna loď s Jirkou, druhá s Emilem. No a naše ,,flotila,, vyrazila proti  proudu k plechové boudě, vzdálené asi 700 m. I přes nepřízeň počasí, mohutné vlnky a první ,,plavbu,, Emila  na tak malé lodi, proběhlo vše dobře, bez cvaknutí se. U plechové boudy do lodí přisedli co by háčci xxx/syn JG/, ten do lodi Jirky  a  do lodi Emila, zkušený předseda Roman. Loď se sice trošinku přídí ponořila do vlnek, ale Emil pádlem jako zadák do vody ještě dosáhl. A vyrazili jsme směrem po proudu k jezu a srubu, kde zamkneme řeku.Po chvíli vytáhl Emil někde z ruksaku ,,masku smrti,, kterou si nasadil . Bylo to dobrý. Především z Romana spadl v té chvíli strach a nějaké obavy z ,,udělání se". S ,,maskou smrti,, za zády se dobře sjíždí řeka.  

Vše jsme ale zvládali, pouze před jezem Emil z lodi vystoupil , asi už nemohl, a Roman  jako zadák s lodí v pohodě  sjel jez a pod srubem přirazil ke břehu. Druhá lodˇ taky celkem bez problémů ten zhruba kilometrový usek zvládla ,alespoň bez na první pohled viditelných problémů, a pod srubem se dostala ke břehu.

Akt vlastního zamykání ale proběhl bez krásného klíče, který jsme nechali  v hospodě. Klíč je opravdu krásný. Věnoval ho Žabákům dnes již několikrát vystoupivší Štefan. No poradili jsme si. Roman zamkl řeku ze břehu dálkovým ovladačem na zamknutí auta. Protože se nám to ale nezdálo, tak ji Jirka přezamkl  klíčem od garáže.

 Na konec vše dobře dopadlo. Krásné podzimní počasí, klidná řeka, nikdo se ,,neudělal,,, všichni dorazili v dobré náladě zpět do hospody. Celou akci fotografovalo několi fotografů a tak jak již bylo psáno, Žabáci a příznivci, podívejte se na krásné fotky!!!

                        TAKŽE - AHOJ  zase v roce  2013 na jarním ODEMYKÁNÍ

                                                        AHOJ      U       VODY

Článek je tentokrát z pera našeho pěšího vedoucího a kronikáře J. T., kterému za výstižný popis děkuje, akce se nezúčastnivší, nástěnkářka.