Žabáci

Svátek práce jsme se se Žabáky vydali již podruhé oslavit do Stebnice a poté do, pro nás dříve zakázaného území, SRN. Slunce žhnulo a i to asi ovlivnilo celkem vysokou žabáckou účast. Na počátku cyklistického výletu nás bylo celkem 12. Vlastně 11. Chuck totiž ihned po příjezdu k hospodě z našeho sdružení vystoupil. Naštěstí to nebylo poprvé a tak všichni doufáme, že opět (cca po 13.) zase vstoupí. Na kola nasedli: vedoucí výpravy Kája, 2 x Jana, Jarka, Iva, Roman, Jirka, Ríša, Petr, Pišta, Eman, Soňa a v ranním teple jsme se vydali po cyklostezce směrem na Cheb.

Našemu tentokrát společnému pelotonu unikly obě Jany, které později dohnal Pišta, Jarka a Eman.

Iva řka, že má srdce jako zvon, se po prvním stoupání směrem na Dobroše, dožadovala

ujištění, že je to poslední kopec na cestě. Škodolibě jsem jí prozradila, že je to poslední celkem příjemný kopec na cestě. Došli jsme ovšem ke zjištění, že kola se dají pohodlně vést a u toho lze diskutovat, případně i kouřit.

Iva s Petrem nám pak předvedli jeden z kousků Chucka, ačkoli jeli za námi u Jesenice byli první. Později bylo odhaleno, že na vině je Roman, který pro naši malou skupinku (ještě já a Jirka) vybral delší, zato horší cestu.

Další trasu bych krátce shrnula: Stebnice - výborné pivo, Doubrava - výborné knedlíky a zřejmě i pivo, Neualbenreuth - výborné pivo, radler a jiné nápoje z této čeledi, také prý výborné ryby, Stebnice - opět výborné pivo, Tuřany - výborné pivo a koláč.

Tak dobře, aby to nevypadalo, že naše putování vede od hospody k hospodě, Ve Stebnici byl připaven opět pohled do prvomájové minulosti mávátek a projevů. Zde se od nás oddělili Jarka s Emanem. Po dobrém obědě v Doubravě to vypadalo, že Roman a i další z nás raději zalehnou pod strom, než aby dál šlapali do pedálů. Tady se oddělily obě Jany. V Německu jsme si na jednom z těch méně příjemných kopců prohlédli kapličku a sjeli k pstruhovým rybníčkům a místnímu občerstvení. Na cestě zpátky opět navštívili Stebnici, kde mezitím přibyly další historické vozy. Tady se od nás oddělil Pišta. Poslední zastávku jsme absolvovali v Tuřanech a ujížděli domů, aby nás nestihla bouřka. Ta byla naštěstí jen lokální a zasáhla pouze Sokolov.

Čtyři z nás ještě doplnili tekutiny u Romana ve Staré hospodě. A na závěr opět několik fotografií.