Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak Žabáci odemkli Ohři

25. 4. 2011

Kánoe (zadáci - Pišta Ď., Petr S., Karel B., Roman F., Pavel, Imrich N., Jirka T., Honza F., Robert P., z nichž každý měl samozřejmě svého zdatného háčka) a jeden raft (s kormidelnicí Dášou) jsme na Ohři spustili v Nebanicích. Bohužel nikdo neměl od řeky klíče, Roman nepřivezl ani slibovaný paklíč, a tak jsme se nezdržovali ani jinou vodáckou symbolikou, jako je pronášení motliteb, apod. Nejodvážněji vypadal Jitka T., který si před plavbou nafukoval lehátko.

Jirka T. s matračkou

Zatímco většina z nás se hodlala víceméně nechat řekou unášet až k šabinským břehům, kánoe s kormidelníkem Karlem B. se ujala okamžitě vedení  a kdyby se se svým háčkem Jarmilou F. nezdrželi v kynšperské hospůdce, už bychom je do konce plavby neviděli. Na konci flotily se naopak držel Honza F. s Pražáky, kterého jsme nespatřili vůbec.

Stále ještě byly vidět Nebanice, když se nám zachtělo poprvé "soulodit". Toto spojování nám vydrželo po celou cestu, ať už za účelem kuřáckých pauz, či předávání lahví s rozličnou náplní.

Soulodíme

V polovině cesty jsme se posilnili v Kynšperku a vydali se zpět na klidně tekoucí, sluncem zalitou Ohři. Dramatický okamžik nastal pod Dasnicemi, kde jak jsme zjistili, dodržování bezpečné vzdálenosti se vyplatí i na vodě. V jednom užším místě (mezi kládou a nevímčímještě) se nám podařilo seskupit  tři kánoe za sebou a tak posádka s kormidelníkem Robertem P. a nejmladším vodákem Vojtíškem okusila, jak chutná řeka v dubnu. Díky všem, kteří nabídli své suché svršky i spodky k záchraně nás zmáčených. Vzápětí, což už většina nepostřehla, se při nastupování vykoupal i druhý nejmladší účastník - Pavlínka.

Večer jsme zakončili příjemně unavení u ohně, výborných buřtíků a alkoholických nápojů u Staré hospody. Na zpěv už mnoho sil nezbylo.

Do Šabiny jsme dorazili všichni, kdo vypluli, a tak aspoň dodatečeně:

 

Ať jsou šlajsny plný vody,
ať jsou vlny mohutný,
aby naše něžný lodi
nedrncaly vo šutry.

Ať mě peřej prudce vcucne
ať tam vlítnu s kuráží,
až mý tělo v noci usne,
ať je nechaj komáři.

Dyť je toho, bože málo,
vod tebe chci jen,
aby nás tvý slunce hřálo
tenhle letní den.

Ať je každej z naší bandy
samej smích a pohoda,
ať užijem spoustu srandy, ať se kudlou nebodá.

Ať se všichni kamarádi,
co se sejdou na vodě,
naučí hrát na kytary,
ať to frčí v hospodě.

 

 S.P.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Odemykání Ohře